Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí (či např. vynucenou izolaci), k nimž dochází mezi blízkými osobami. VĚtšinu obětí domácího násilí tvoří ženy, přičemž pachateli jsou obvykle jejich současní i bývalí partneři (dochází ale i k násilí na dětech, starých osobám, násilí žen proti mužům či k násilí v homosexuálních vztazích).
Domácí násilí se objevuje mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či příslušnosti k etnickým skupinám apod.
Podle reprezentativního výzkumu provedeného v roce 2003 v české republice Sociologickým ústavem AV ČR a Filosofické fakulty UK některou z forem domácího násilí za svůj život zažije 38 % žen.
Specifika domácího násilí
Domácí násilí se odehrává "beze svědků" a mezi osobami, které k sobě mají (či měly) blízký vztah. Navíc se jedná snad o jediný trestný čin či přestupek, v jehož případě pachatel neopouští "místo činu" - díky určité toleranci totiž neočekává, že by za své chování mohl být odsouzen či potrestán.
Domácí násilí má přitom vždy svoji historii. Začíná často velmi nenápadně, takže si jeho prvních příznaků oběť často ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, má stupřující se tendenci - opakuje se a nabývá na intenzitě.
K násilí ve vztahu nedochází neustále - střídají se období násilí a relativního klidu. V násilném vztahu se totiž projevují tři faktory: láska, naděje (že se vše zlepší, že se partner změní apod.) a strach. Cyklus domácího násilí, v němž se střídá období "líbánek", vzrůstající tenze, konfliktu a "usmiřování", se tak stále opakuje - navíc se stupřující tendencí.
Oběť se tak poté často není schopna vůbec bránit. Její situaci komplikuje blízký vztah k pachateli, ale např. pocit naučené bezmocnosti a bezradnosti.
Domácí násilí navíc není možné zaměřovat s partnerskou hádkou či "manželskou rozepří". Při hádce totiž proti sobě stojí dvě přibližně rovnoprávné osoby, které jsou v podobném postavení a vyměřují si názory. V případech domácího násilí ale proti sobě stojí bezmocná a vystrašená oběť, která se obává ?trestu? či napadení, a pachatel, který se skrze použití moci snaží oběť ovládat a donutit k tomu, co chce on.
Fyzické násilí
- bití, facky, kopance, škrcení, rány pěstí či jiné fyzické útoky, ohrožování zbraní apod. Může být namířeno proti vám či proti osobám vám blízkým nebo např. vůči vašemu zvířeti.
Psychické násilí
- nadávky, obviřování, pokořování a ponižování, zesměšřování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou apod.
Sexuální zneužívání
- znásilnění, donucení k sexu či sexuálním praktikám, které odmítáte, násilím nebo výhružkami.
Sociální izolace
- bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané "kontrolní" návštěvy či telefonáty.
Ekonomická kontrola
- omezování přístupu k penězům, neposkytování peněz na provoz domácnosti, snaha zakázat vám chodit do práce.
Domácí násilí se týká jen sociálně slabších vrstev.
Domácí násilí se vyskytuje ve všech společenských skupinách, nezávisle na vzdělání či ekonomické situaci pachatele či oběti.
Domácí násilí jsou spíš hádky, “italská manželství”.
K domácímu násilí dochází většinou záměrně a opakovaně. Je třeba odlišit běžný manželský či partnerský konflikt, při němž proti sobě stojí dva jedinci ve stejné pozici, a násilí - kde stojí vystrašená oběť a násilník. Domácí násilí navíc není jen hádkou - kromě psychického teroru (vyhrožování, ponižování, odpírání potravy či spánku) často dochází k surovému fyzickému napadání, které koněí vážným zraněním s celoživotními následky či dokonce smrtí.
Příčinou domácího násilí je především alkoholismus partnera
Příčinou domácího násilí je snaha získat kontrolu nad partnerem. Alkohol může sloužit jako “spouštěcí prvek” nebo jako výmluva, není ale příčinou násilí.
Za domácí násilí si mohou ženy samy, muže totiž provokují
Násilní partneři se na “vyprovokování” k násilí vymlouvají často - důvodem k násilí podle nich může být cokoliv, co není podle jejich představ. Ovšem i kdyby je někdo “provokoval”, těžko by např. napadli kolegu či kolegyni v práci, spolucestujícího apod. K násilí se v rodině uchýlí proto, že mají pocit, že si to mohou dovolit, a proto, že chtějí získat nad partnerkou absolutní moc a kontrolu. Omluvou pro fyzické napadení či psychický teror ale nemůže být žádné jednání ani fakt, že se jedná o partnerku či manželku.
Jak se zachovat v případě domácího násilí?
V případě dlouhodobého násilí:
- Nestyčte se za svou situaci a vyhledejte odbornou pomoc. Zavolejte do specializovaného centra či azylového domu a pokuste se najít někoho, kdo vám může poradit.
- Neomlouvejte násilí a neobviřujte se z něj.
- Zavolejte někomu, komu věříte (přítelkyni, rodině)
- vyberte si osobu, o níž víte, že jí můžete věřit a že pro ni bude nejdůležitější bezpečnost vás a vašich dětí. Pokud u ní nenaleznete podporu, zkuste najít někoho dalšího.
- Vysvětlete dětem, co se děje, aby to chápaly, vyvarujte se ale pomlouvání jejich otce.
- Na případný útěk bučte připravena - promyslete si dopředu bezpečnostní plán, abyste neohrozila sebe ani své děti.
- První krok je těžký, pokud ale nic neuděláte, násilí samo nepřestane - přes sliby násilníka. Pamatujte si, že násilí, které se neřeší, má tendenci se stupřovat.
- Důvěřujte sama sobě a své intuici.
V případě bezprostředního útoku:
- V případě napadení zavolejte policii
- Před příjezdem policie neodklízejte případné stopy po násilí.
- S policií se snažte mluvit bez přítomnosti partnera (např. v jiné místnosti).
- V případě ublížení na zdraví navštivte odborného lékaře a nechejte si vypracovat odbornou zprávu.
- Pokud je to jen trochu možné, neodcházejte bez dětí, později by mohlo být pro vás obtížné je získat zpět.
Bezpečnostní plán
- Promyslete si, co budete dělat v případě nebezpečí a kam můžete odejít do bezpečí (sousedka, přítelkyně, rodiče, azylový dům apod.)
- Informujte děti o plánu tak, aby mu s ohledem na svůj věk porozuměly.
- Schovejte si nějaké peníze pro případ, že byste musela uprchnout.
- Mějte u sebe telefonní čísla, která se mohou v nouzi hodit, dobře si je však uschovejte.
- Pokud chcete opustit byt či dům, nezapomeřte si s sebou vzít:
- občanský průkaz, rodný list, pas,
- kartičku zdravotní pojišťovny,
- platební kartu, informace o bankovním účtu,
- klíče od bytu a auta,
- potřebné léky či recepty,
- základní oblečení pro sebe a děti,
- základní vybavení pro děti (doklady, léky, oblíbenou hračku),
- doklady týkající se bytu.
Jak pomoci oběti domácího násilí?
- Přistupujte k oběti s pochopením, bez jakéhokoli náznaku obviřování či výčitek, dejte jí najevo, že za násilí ani chování svého partnera není odpovědná.
- Nehledejte příčiny násilí - nikdo nemá právo působit jiné osobě bolest.
- Dejte oběti najevo, že podobnou situaci zažívá mnoho žen.
- Vysvětlete jí, že bezpečnost jí a jejích dětí je na prvním místě.
- Bučte vnímavou posluchačkou, nenuťte ale oběť k vyprávění detailů.
- Nabídněte jí pomoc (např. doprovod k lékaři, na policii, advokátovi), poskytněte kontakty na specializovaná centra, do ničeho ale oběť nenuťte - ona sama se musí rozhodnout, co udělá. Mějte pochopení, že je pro ni těžké partnera opustit - některým ženám se to podaří až po několika pokusech.
- Nechejte oběť jednat podle jejích vlastních rozhodnutí a nepodmiřujte svou pomoc jejím nutným odchodem ze vztahu či tím, že bude postupovat podle vámi navrženého plánu.
- Proberte s ní, jak případně bezpečně opustit domov. Nikdy ji však nenuťte k chování podle této strategie, pokud má pocit, že by se tak ocitla v dalším, případně větším, nebezpečí.
čeho byste se měli vyvarovat:
- Nehledejte příčiny násilí.
- Nic oběti nevyčítejte.
- Neříkejte jí, co má dělat - ať to již podle vás má být to, že zůstane s partnerem, nebo jej opustí.
- Nerozhodujte místo ní.
- Neračte oběti, aby se k partnerovi vrátila a zkusila se ještě snažit. Nenavrhujte, že si promluvíte s jejím partnerem, aby se věci vyjasnily.
- Nepokoušejte se ji “zachránit” rychlými řešeními.
Kontakt
BRNO
Poradna pro ženy v tísni - program Ligy lidských práv
tel.: +420 545 245 996
SOSlinka: +420 737 834 345 (7:00 - 22:00).
e-mail: zenavtisni@llp.cz
http://www.llp.cz/zenavtisni/index.html
Ženy bez násilí
Kontaktní osoby: Markéta Huřková a Andrea Rezková, Brno
e-mail: zbn02@hotmail.com
Magdalenium
e-mail: magdalenium@volny.cz
Bílý kruh bezpečí
Slovinská 41
612 00 Brno
tel.: 541 218 122
http://www.bkb.cz